BIO AGAVE SYRUP

Historie

Aztékové i osadníci vyprahlých částí Severní Ameriky

Už za existence prastarých indiánských kmenů byla tato obrovská sukulentní rostlina značně vyhledávána, a to především pro její lahodně sladkou chuť. Tehdejší Aztékové považovali za nejcennější sladký nektar z listů agáve. Připravovali z něho své tradiční bylinné likéry a další směsi, které používali při rituálech.

Díky přízemním masitým listům, které dokážou zadržet vysoké množství vody, se agáve dařilo také ve vyprahlých písčitých oblastech Severní Ameriky. Sloužila zde jako potrava pro tehdejší osadníky. Pro své výjimečné účinky se listy z agáve také hojně používály tehdejšími léčiteli, kteří nařezané pláty listů pokládali na bolestivé a mokvající rány.

Agáve byla původně planě rostoucí rostlinou. S rozvojem zemědělství se rostlina domestikovala a následně pěstovala na nově založených plantážích rozprostírajících se zejména v teplých oblastech dnešního Mexika.

Agáve zároveň představuje výchozí surovinu pro výrobu tradiční mexické tequily, což je zřejmé už z jejího latinského názvu Agave Tequilana.

Původ a pěstování

Sukulentní rostlina z Mexika, kterou rozhodně nepřehlédnete

Původ agáve je směřován zejména do oblasti dnešního Mexika, kde se tato sukulentní rostlina hojně pěstuje doposud. Ve volné přírodě je díky svému obrovskému vzrůstu a typickému vzhledu lehce rozpoznatelná.

Základ rostliny tvoří přízemní růžice tvořená skoro dvoumetrovými masitými listy shromažďujícími vodu. Díky nim agáve dokáže přežít v tak suchých oblastech. Z přízemní růžice vyrůstá až 5 metrů vysoký kmen, na jehož vrcholu se nachází větvené květenství „piña“, neboli hlava.

Z listů získaný sladký nektar se za nízkých teplot šetrně zahušťuje na výsledný sirup zlaté barvy. Sladký nektar se získává pouze z rostlin, které dosáhly stádia své fyziologické zralosti. Agáve si však dává načas, jelikož tohoto požadovaného stádia dosahuje až po 6 letech svého života.

Složení a vlastnosti

Až 2x vyšší sladivost než má bílý rafinovaný cukr a med

Díky svému unikátnímu složení se agávový sirup vyznačuje typicky zlatou barvou a sladkou chutí připomínající karamel. Na základě dodržení šetrného způsobu zpracování se ve výsledném sirupu zachovává maximální obsah přirozeně obsažených látek. V závislosti na poměru a jednotlivých typech obsažených monosacharidů má tento zlatý sirup až dvakrát vyšší sladivost než bílý rafinovaný cukr či med. S agávovým sirupem tedy opatrně – k oslazení pokrmů vám postačí jen poloviční množství.

Návod k použití

Do ovocných salátů, nápojů, cereálií, müsli, dezertů,...

Agávový sirup můžete užít jako alternativu bílého rafinovaného cukru, medu a dalších sladidel. Sladivost agávového sirupu je velmi vysoká. K oslazení pokrmů tudíž postačí jen poloviční množství.

Pro jeho sladkou chuť a lehce karamelové aroma jím můžete dochutit různé ovocné saláty, nápoje, cereálie, müsli a dezerty. Oblíbené jsou tímto sirupem polité palačinky a lívance. Své zastoupení má také ve slané kuchyni, kde ho můžete přidat do salátových zálivek a různých marinád, a to zejména pro jeho chutě zvýrazňující vlastnosti.

Na závěr

• Sladidlo
• Náhrada rafinovaného cukru a dalších sladidel
• BIO kvalita
• Vhodné pro vegany
• Vhodné pro vegetariány

Zdroje

REGALADO-RENTERÍA, Evelyn, Juan Rogelio AGUIRRE-RIVERA a César Iván GODÍNEZ-HERNÁNDEZ, 2020. Effects of Agave Fructans, Inulin, and Starch on Metabolic Syndrome Aspects in Healthy Wistar Rats. ACS Omega. (5), 10740-10749.

L. WILLEMS, Jamie a Nicholas H. LOW, 2012. Major Carbohydrate, Polyol, and Oligosaccharide Profiles of Agave Syrup. Application of this Data to Authenticity Analysis. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 60(35), 8745–8754.

G. LOPEZ, MERCEDES, NORMA A. MANCILLA-MARGALLI a GUILLERMO MENDOZA-DIAZ, 2003. Molecular Structures of Fructans from Agave tequilana Weber var. azul. Journal of Agricultural and Food Chemistry. 51(27), 7835-7840.

ANTONIO MORALES-SERNA, José et al., 2010. Homoisoflavanones from Agave tequilana Weber. Molecules. 15(5), 3295-3301.

VALENZUELA, Ana, 2011. A new agenda for blue agave landraces: food, energy and tequila. Global Change Biology BIOENERGY: Universidad de Guadalajara, Guadalajara, Mexico. 3, 15-24.